Obnovitelné zdroje energie v České republice

Česká republika, stejně jako ostatní členské státy EU, stojí před výzvou transformace energetického sektoru směrem k udržitelnějšímu a nízkouhlíkovému modelu. Zatímco některé země EU již dosáhly významného pokroku v integraci obnovitelných zdrojů energie (OZE) do svého energetického mixu, Česká republika má před sebou ještě dlouhou cestu. V tomto článku se podíváme na současný stav obnovitelných zdrojů v ČR, plánovaný rozvoj a porovnání s ostatními zeměmi EU.

Současný stav obnovitelných zdrojů v ČR

V současné době tvoří obnovitelné zdroje energie přibližně 15 % hrubé konečné spotřeby energie v České republice. Největší podíl na výrobě elektřiny z OZE má:

• Vodní elektrárny (včetně přečerpávacích) - přibližně 32 % výroby z OZE
• Biomasa - přibližně 31 % výroby z OZE
• Fotovoltaické elektrárny - přibližně 25 % výroby z OZE
• Bioplyn - přibližně 10 % výroby z OZE
• Větrné elektrárny - přibližně 2 % výroby z OZE

V porovnání s průměrem EU, který dosahuje přibližně 22 % podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie, je Česká republika pod průměrem. Hlavním důvodem je vysoká závislost na uhlí, které stále tvoří významnou část energetického mixu ČR.

Solární energie v ČR

Solární energie zažila v České republice boom v letech 2009-2010, kdy došlo k masivní výstavbě fotovoltaických elektráren díky atraktivním dotacím a výkupním cenám. Po roce 2010 však došlo k prudkému omezení podpory a rozvoj téměř ustal. V posledních letech se situace začíná opět měnit a instalace solárních panelů znovu nabírá na popularitě, a to jak v komerčním sektoru, tak u domácností.

Důvodem rostoucího zájmu jsou:

• Významný pokles cen solárních technologií (o více než 70 % za poslední dekádu)
• Rostoucí ceny elektřiny ze standardních zdrojů
• Nové dotační programy jako Nová zelená úsporám a Modernizační fond
• Zvyšující se zájem o energetickou soběstačnost a udržitelnost

Česká republika má díky své geografické poloze solidní sluneční podmínky s průměrným ročním úhrnem slunečního záření mezi 950-1100 kWh/m². To je sice méně než v jižní Evropě, ale stále dostatečně pro ekonomicky výhodný provoz solárních instalací.

Větrná energie v ČR

Větrná energie představuje v České republice zatím téměř nevyužitý potenciál. Na konci roku 2022 byla instalovaná kapacita větrných elektráren v ČR pouze kolem 339 MW, což je v porovnání s ostatními státy EU velmi málo.

Hlavními bariérami pro rozvoj větrné energetiky v ČR jsou:

• Zdlouhavé a komplikované povolovací procesy (získání všech povolení trvá často 8-10 let)
• Odpor místních komunit (syndrom NIMBY - "Not In My Back Yard")
• Technická a infrastrukturní omezení
• Nedostatečná podpora ze strany státu

Přesto existují vhodné lokality, zejména v horských oblastech a na vysočinách, kde by větrné elektrárny mohly významně přispět k výrobě čisté energie.

Vodní energie a její potenciál

Vodní energie patří v ČR k tradičním obnovitelným zdrojům. Většina významných vodních toků je již využita a potenciál pro budování nových velkých vodních elektráren je prakticky vyčerpán. Existuje však prostor pro:

• Modernizaci stávajících vodních elektráren pro zvýšení účinnosti
• Budování malých vodních elektráren na menších tocích
• Rozšíření kapacity přečerpávacích vodních elektráren, které jsou klíčové pro stabilizaci sítě při rostoucím podílu nestabilních obnovitelných zdrojů

Biomasa a bioplyn

Biomasa a bioplyn představují stabilní složku obnovitelných zdrojů v ČR. Jejich výhodou je možnost regulace výroby podle potřeby, což je činí částečně vhodnými pro vykrývání výkyvů ve výrobě z nestabilních zdrojů, jako je slunce a vítr.

V poslední době se klade důraz na efektivnější využívání biomasy s přednostním energetickým využíváním odpadní biomasy (lesní a zemědělské zbytky, biologicky rozložitelný komunální odpad) před záměrně pěstovanými plodinami, aby se minimalizovala konkurence s potravinářskou produkcí.

Plány a cíle pro budoucnost

Podle Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu si Česká republika stanovila cíl dosáhnout 22 % podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2030. To by znamenalo:

• Navýšení podílu OZE v sektoru elektřiny na 25 %
• Navýšení podílu OZE v sektoru vytápění a chlazení na 30 %
• Navýšení podílu OZE v dopravě na 14 %

K dosažení těchto cílů bude potřeba:

• Instalovat 1,9 GW nových fotovoltaických kapacit
• Přidat 0,6 GW nových větrných elektráren
• Zvýšit využití biomasy a bioplynu
• Rozšířit využití tepelných čerpadel

Tyto cíle jsou však považovány mnoha odborníky za nedostatečně ambiciózní, zejména s ohledem na závazky EU k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 a nově navýšený cíl snížení emisí do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990.

Porovnání s ostatními zeměmi EU

Některé země EU jsou v oblasti obnovitelných zdrojů výrazně napřed:

• Švédsko - přes 60 % energie z OZE (zejména vodní, větrná a bioenergie)
• Finsko - přes 40 % (významný podíl bioenergie)
• Lotyšsko, Rakousko - kolem 35-40 % (významný podíl vodních elektráren)
• Dánsko - přes 30 % (lídr ve větrné energii)
• Německo - přes 20 % (masivní rozvoj solárních a větrných elektráren)

Česká republika s přibližně 15 % se řadí mezi země s podprůměrným podílem OZE v EU. Podobně jsou na tom některé další země střední a východní Evropy jako Polsko, Maďarsko nebo Slovensko, které se rovněž potýkají s transformací energetického sektoru.

Výzvy a příležitosti pro ČR

Česká republika stojí před několika klíčovými výzvami v oblasti obnovitelných zdrojů:

Výzvy:

• Modernizace energetické infrastruktury a sítí pro integraci většího podílu OZE
• Zajištění stability dodávek při zvyšujícím se podílu nestabilních zdrojů
• Překonání administrativních překážek pro výstavbu nových OZE
• Zajištění sociálně únosné transformace regionů závislých na těžbě uhlí
• Změna veřejného mínění vůči některým typům OZE, zejména větrným elektrárnám

Příležitosti:

• Vytvoření nových pracovních míst v sektoru obnovitelných zdrojů
• Zvýšení energetické soběstačnosti a snížení závislosti na dovozu energií
• Využití evropských fondů pro financování transformace (Modernizační fond, Fond spravedlivé transformace)
• Rozvoj komunitní energetiky a zapojení občanů do energetické transformace
• Příležitosti pro inovace a výzkum v oblasti ukládání energie a chytrých sítí

Závěr

Obnovitelné zdroje energie představují pro Českou republiku důležitou součást budoucího energetického mixu. Ačkoli současný podíl OZE zaostává za průměrem EU, existuje významný potenciál pro jeho navýšení, zejména v oblasti solární a větrné energie.

Klíčovým faktorem úspěchu bude nastavení stabilního a předvídatelného regulačního rámce, zjednodušení administrativních procesů a zajištění adekvátní podpory pro nové instalace. Neméně důležitá bude také modernizace přenosové a distribuční soustavy a rozvoj technologií pro ukládání energie.

S klesajícími náklady na technologie OZE, rostoucími cenami fosilních paliv a sílícím tlakem na dekarbonizaci ekonomiky se investice do obnovitelných zdrojů stávají stále atraktivnějšími. Česká republika má nyní příležitost využít tento trend a posunout se směrem k čistší a udržitelnější energetické budoucnosti.