Vývoj energetického trhu v roce 2023

Energetický trh prochází v posledních letech bezprecedentními změnami, které ovlivňují nejen průmysl a energetické společnosti, ale také každodenní život domácností. Po turbulentním roce 2022, kdy ceny energií dosáhly historických maxim, se situace v roce 2023 začíná stabilizovat, ale stále čelíme mnoha výzvám. V tomto článku analyzujeme aktuální trendy na energetickém trhu, predikujeme vývoj cen energií a hodnotíme dopady na spotřebitele i podniky v České republice.

Současná situace na energetickém trhu v ČR

Rok 2022 byl pro energetický sektor mimořádně náročný. Kombinace faktorů, jako byla ruská invaze na Ukrajinu, omezení dodávek zemního plynu z Ruska, nízká výroba ve francouzských jaderných elektrárnách a další, vedla k bezprecedentnímu nárůstu cen energií na burzách i pro koncové spotřebitele. V polovině roku 2022 dosáhly ceny elektřiny na evropských burzách až 700 EUR/MWh (oproti dlouhodobému průměru kolem 50 EUR/MWh) a ceny zemního plynu přesáhly 300 EUR/MWh (oproti dlouhodobému průměru kolem 20 EUR/MWh).

V reakci na tuto situaci zavedla česká vláda cenové stropy pro elektřinu (6,05 Kč/kWh s DPH) a zemní plyn (3,03 Kč/kWh s DPH), které začaly platit od listopadu 2022 a jsou stanoveny pro celý rok 2023. Tato opatření zmírnila dopady energetické krize na domácnosti a podniky, ale přesto došlo k významnému nárůstu výdajů za energie.

Počátek roku 2023 přinesl uklidnění situace. Ceny elektřiny a plynu na velkoobchodních trzích výrazně klesly, což bylo způsobeno několika faktory:

• Mimořádně teplá zima 2022/2023, která snížila spotřebu energií na vytápění
• Úspěšné naplnění evropských zásobníků plynu, které dosáhly na začátku topné sezóny rekordních hodnot
• Diverzifikace dodávek zemního plynu, zejména zvýšení dovozu LNG
• Úsporná opatření přijatá domácnostmi, firmami i veřejným sektorem
• Pokračující rozšiřování obnovitelných zdrojů energie v celé Evropě

Navzdory tomuto poklesu na burzách zůstávají maloobchodní ceny pro spotřebitele stále vysoké, protože dodavatelé energií nakupovali část své elektřiny a plynu v průběhu roku 2022 za vysoké ceny. Díky tomu pro mnohé spotřebitele platí vládou stanovený cenový strop.

Trendy ovlivňující energetický trh v roce 2023

Energetický trh v České republice i celé Evropě v současnosti formuje několik klíčových trendů:

1. Pokračující transformace energetiky směrem k obnovitelným zdrojům

Evropská unie pokračuje v implementaci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) a balíčku Fit for 55, které mají za cíl snížit emise skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 (ve srovnání s rokem 1990) a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Česká republika se rovněž zavázala k postupnému navyšování podílu obnovitelných zdrojů a snižování závislosti na fosilních palivech.

V rámci Modernizačního fondu a Národního plánu obnovy jsou dostupné významné finanční prostředky na podporu obnovitelných zdrojů energie, úspory energie a modernizaci energetického sektoru. Současně roste počet domácností a firem, které investují do vlastní výroby elektřiny prostřednictvím fotovoltaických elektráren.

2. Důraz na energetickou bezpečnost a nezávislost

Válka na Ukrajině dramaticky změnila vnímání energetické bezpečnosti v celé Evropě. Země EU, včetně České republiky, urychlují své plány na diverzifikaci zdrojů energie a snížení závislosti na dovozu paliv z Ruska.

Česká republika významně pokročila v diverzifikaci dodávek zemního plynu. Zatímco před invazí na Ukrajinu pocházelo asi 97 % dováženého plynu z Ruska, nyní je to méně než 3 %. Většina plynu je nyní dovážena přes Německo a zahrnuje LNG především z USA, Norska a Kataru. Česká republika si také zajistila kapacitu v připravovaném LNG terminálu v Německu.

V oblasti ropy je situace složitější vzhledem k napojení na ropovod Družba, ale i zde probíhají jednání o možnostech větší diverzifikace.

3. Elektrizace a digitalizace spotřeby energie

Elektrizace ekonomiky pokračuje rychlým tempem. Elektromobilita zažívá v České republice rychlý růst, i když z nízkého základu. V roce 2022 bylo v ČR registrováno přes 14 000 čistě elektrických vozidel, což je meziroční nárůst o více než 50 %. Tento trend bude pokračovat s rozšiřující se nabídkou vozidel a rozvojem dobíjecí infrastruktury.

Kromě dopravy probíhá elektrizace i v oblasti vytápění, kde tepelná čerpadla postupně nahrazují kotle na fosilní paliva, a v průmyslových procesech. Současně roste míra digitalizace energetického sektoru, která zahrnuje chytré měřiče, inteligentní sítě a pokročilé systémy řízení spotřeby energie.

4. Rostoucí význam flexibility a akumulace energie

S rostoucím podílem větrných a solárních elektráren v energetickém mixu roste i potřeba flexibility a akumulace energie. V České republice se objevují nové projekty bateriových úložišť, jak na úrovni distribuce (velká bateriová úložiště), tak na úrovni domácností (domácí bateriové systémy).

Vláda podporuje rozvoj akumulace energie prostřednictvím dotačních programů, jako je Nová zelená úsporám, a legislativními úpravami, které usnadňují instalaci a provoz těchto zařízení.

Predikce vývoje cen energií v roce 2023 a dále

Na základě aktuálních tržních dat a expertních analýz můžeme předpokládat následující vývoj cen energií:

1. Ceny elektřiny

Futures kontrakty na evropských burzách naznačují, že ceny elektřiny by v roce 2023 měly zůstat výrazně nad předkrizovou úrovní, ale pod úrovní cenových stropů stanovených vládou. Průměrná cena baseload elektřiny se pravděpodobně bude pohybovat kolem 150-200 EUR/MWh, což je zhruba 3-4násobek cen před energetickou krizí.

Pro domácnosti, které mají smlouvy na dobu určitou uzavřené v období vysokých cen, bude nadále relevantní vládní cenový strop. Naopak domácnosti, které mohou nyní uzavřít nové smlouvy, už často získají ceny pod úrovní cenového stropu.

Ve střednědobém horizontu (2024-2025) se očekává postupné snižování cen elektřiny, jak se evropský energetický systém přizpůsobuje novým podmínkám. Dlouhodobě (po roce 2025) by se ceny elektřiny mohly stabilizovat na úrovni kolem 80-120 EUR/MWh, což je stále výrazně více než předkrizová úroveň.

2. Ceny zemního plynu

U zemního plynu je situace podobná. Aktuální futures kontrakty naznačují, že ceny plynu v roce 2023 budou výrazně nižší než extrémní hodnoty z roku 2022, ale stále nad předkrizovou úrovní. Očekávaná průměrná cena na evropských trzích se pohybuje kolem 50-70 EUR/MWh.

Podobně jako u elektřiny i zde platí, že pro část domácností bude nadále relevantní vládní cenový strop, zatímco pro nové smlouvy už dodavatelé začínají nabízet ceny pod jeho úrovní.

Ve střednědobém horizontu bude cena plynu záviset na rychlosti výstavby nových LNG terminálů v Evropě a schopnosti nahradit ruský plyn jinými zdroji. Odhaduje se, že ceny by se mohly stabilizovat kolem 40-60 EUR/MWh.

Dlouhodobě bude role zemního plynu v energetickém mixu postupně klesat v souvislosti s dekarbonizačními cíli EU, což může vést k nižší poptávce a potenciálně i nižším cenám, pokud nebude plyn ve větší míře nahrazen vodíkem.

3. Faktory nejistoty

Výše uvedené predikce jsou zatíženy značnou mírou nejistoty. Mezi hlavní faktory, které mohou zásadně ovlivnit vývoj cen, patří:

• Geopolitická situace: Další vývoj války na Ukrajině a vztahů s Ruskem
• Počasí: Extrémní klimatické jevy mohou významně ovlivnit výrobu i spotřebu energie
• Ekonomická situace: Hospodářský růst nebo recese v Evropě ovlivní poptávku po energiích
• Rychlost výstavby nové infrastruktury: LNG terminály, přenosové sítě, obnovitelné zdroje
• Regulatorní změny: Reformy trhu s elektřinou na úrovni EU i ČR

Dopady na spotřebitele a podniky v ČR

1. Dopady na domácnosti

Navzdory zlepšení situace na velkoobchodních trzích a existenci cenových stropů zůstávají výdaje domácností za energie výrazně vyšší než před krizí. Průměrná česká domácnost v rodinném domě dnes platí za energie (elektřina + plyn) přibližně 60-80 tisíc Kč ročně, oproti 35-50 tisícům Kč před krizí.

Tato situace vede ke změnám ve spotřebitelském chování:

• Úsporná opatření: Domácnosti aktivně hledají způsoby, jak snížit spotřebu energie, včetně investic do zateplení, výměny oken a modernizace vytápění.
• Růst zájmu o vlastní výrobu: Instalace fotovoltaických elektráren na rodinných domech zaznamenává bezprecedentní boom. V roce 2022 bylo v ČR instalováno přes 50 000 nových střešních fotovoltaických elektráren a tento trend pokračuje i v roce 2023.
• Změna dodavatelů energie: Domácnosti aktivněji porovnávají nabídky různých dodavatelů a častěji mění dodavatele za účelem snížení nákladů.

Pro nízkopříjmové domácnosti představují vysoké ceny energií významnou zátěž. Vláda kromě cenových stropů zavedla také příspěvek na bydlení a další podporu pro ohrožené skupiny obyvatel.

2. Dopady na podniky

Podniky se potýkají s významnými výzvami v souvislosti s vysokými cenami energií, které zvyšují výrobní náklady a snižují konkurenceschopnost, zejména v energeticky náročných odvětvích jako je hutnický, chemický nebo sklářský průmysl.

Reakce podniků na tuto situaci zahrnují:

• Zvyšování energetické efektivity: Investice do energeticky úsporných technologií a procesů
• Vlastní výroba energie: Instalace fotovoltaických elektráren na střechách výrobních hal a skladů
• Sofistikovanější nákupní strategie: Diverzifikace portfolia smluv a časové rozložení nákupů energie
• Promítání vyšších nákladů do cen produktů a služeb: Což přispívá k inflačním tlakům v ekonomice

Pro některé energeticky náročné podniky, které nemohou promítnout zvýšené náklady do cen svých produktů z důvodu globální konkurence, představuje současná situace existenční riziko. V některých případech dochází k omezování nebo dočasnému přerušení výroby.

3. Příležitosti v energetickém sektoru

Energetická krize přináší nejen výzvy, ale i příležitosti pro nové podnikatelské aktivity a inovace. Rostoucí poptávka je zaznamenána v těchto oblastech:

• Instalace obnovitelných zdrojů energie: Firmy zabývající se projektováním a instalací fotovoltaických elektráren a tepelných čerpadel zažívají nebývalý boom.
• Energetické poradenství a audity: Poradenské služby v oblasti energetické efektivity a optimalizace spotřeby.
• Energetický management: Systémy pro monitoring a řízení spotřeby energie.
• Bateriová úložiště: Výroba, instalace a správa systémů pro akumulaci energie.
• Flexibilita a agregace: Služby spojené s řízením spotřeby energie a její přizpůsobování aktuálním podmínkám na trhu.

Budoucnost energetiky v ČR a Evropě

Současná energetická krize významně urychlila transformaci energetického sektoru. Zatímco před krizí byly hlavními hnacími silami transformace klimatické cíle a snižování emisí, nyní se do popředí dostává také energetická bezpečnost, cenová dostupnost a soběstačnost.

V blízké budoucnosti můžeme v ČR očekávat tyto trendy:

1. Akcelerace rozvoje obnovitelných zdrojů

Podle Státní energetické koncepce a Národního klimaticko-energetického plánu by se podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny měl do roku 2030 zvýšit na přibližně 22 %, oproti současným přibližně 15 %. Největší potenciál má solární a větrná energie, doplněná biomasu a bioplyn.

Vláda plánuje zjednodušit povolovací procesy pro obnovitelné zdroje a navýšit podporu prostřednictvím Modernizačního fondu a dalších nástrojů.

2. Úprava energetické infrastruktury

Pro integraci většího množství obnovitelných zdrojů bude třeba modernizovat přenosovou a distribuční soustavu, včetně implementace inteligentních sítí. Investice do síťové infrastruktury dosáhnou v příštích letech desítek miliard korun.

Současně bude nutné vybudovat dostatečné kapacity pro akumulaci energie a zajištění flexibility, ať už v podobě bateriových úložišť, přečerpávacích elektráren nebo jiných technologií.

3. Jaderná energetika

Česká republika nadále počítá s jadernou energetikou jako s důležitým pilířem svého energetického mixu. Kromě prodloužení životnosti stávajících bloků v Dukovanech a Temelíně se připravuje výstavba nových jaderných bloků. První z nich by měl být uveden do provozu kolem roku 2036 v Dukovanech, ale tento harmonogram je poměrně ambiciózní.

Současně probíhá výzkum a vývoj v oblasti malých modulárních reaktorů (SMR), které by mohly v budoucnosti doplnit energetický mix a nahradit část uhelných elektráren.

4. Postupný útlum uhlí

Podle doporučení Uhelné komise by měla Česká republika ukončit využívání uhlí pro výrobu elektřiny a tepla nejpozději do roku 2038. Současná energetická krize tento termín pravděpodobně neodloží, naopak, vysoké ceny emisních povolenek mohou vést k dřívějšímu odstavení některých uhelných zdrojů.

Náhrada uhelných elektráren a tepláren bude jednou z největších výzev české energetiky v příštích letech. Pravděpodobně půjde o kombinaci plynových zdrojů (později s možností využití vodíku), obnovitelných zdrojů, jaderné energie a tepelných čerpadel.

5. Větší role zemního plynu a postupný přechod k vodíku

Zemní plyn bude hrát důležitou roli jako přechodové palivo při dekarbonizaci, zejména v teplárenství a jako záložní zdroj pro obnovitelné zdroje energie. Ve střednědobém horizontu se očekává větší využití biometanu a syntetického metanu.

Dlouhodobě se plánuje postupný přechod k využívání vodíku, zejména v průmyslu a těžké dopravě. Česká republika připravuje vlastní vodíkovou strategii a počítá s vybudováním páteřní vodíkové infrastruktury do roku 2030.

Doporučení pro spotřebitele a podniky

Na základě výše uvedených analýz a predikcí můžeme formulovat několik doporučení pro spotřebitele a podniky:

Pro domácnosti:

• Investujte do energetické efektivity: Zateplení, výměna oken a modernizace vytápění jsou investice s dlouhodobou návratností a ochranou proti budoucím cenovým výkyvům.
• Zvažte vlastní výrobu elektřiny: Pokud máte vhodnou střechu nebo pozemek, fotovoltaická elektrárna může významně snížit vaše účty za elektřinu. S využitím dotací z programu Nová zelená úsporám může být návratnost kolem 7-10 let.
• Modernizujte vytápění: Tepelná čerpadla představují úspornou alternativu k plynovému a elektrickému přímotopnému vytápění. Při využití dotací je návratnost 5-8 let v závislosti na typu nahrazovaného zdroje.
• Sledujte nabídky dodavatelů: Pravidelně porovnávejte ceny a podmínky různých dodavatelů energií. Po stabilizaci trhu může být výhodné uzavřít smlouvu na delší dobu.
• Využívejte dotační programy: Program Nová zelená úsporám, Kotlíkové dotace a další nabízejí významnou podporu pro energeticky úsporná opatření.

Pro podniky:

• Proveďte komplexní energetický audit: Identifikujte oblasti s největším potenciálem úspor a prioritizujte investice.
• Zvažte dlouhodobou strategii nákupu energií: Diverzifikujte portfolio smluv a časově rozložte nákupy energie pro snížení rizika.
• Investujte do vlastní výroby: Fotovoltaické elektrárny na střechách výrobních hal mohou pokrýt významnou část spotřeby a stabilizovat náklady na energie.
• Optimalizujte energeticky náročné procesy: Modernizace výrobních linek a technologií může přinést významné úspory energie.
• Využijte dostupné dotace a podporu: Modernizační fond, Národní plán obnovy a další programy nabízejí podporu pro energeticky efektivní opatření a dekarbonizaci průmyslu.
• Zvažte Power Purchase Agreements (PPA): Dlouhodobé smlouvy o dodávkách elektřiny přímo s výrobci obnovitelné energie mohou nabídnout stabilní a předvídatelné ceny.

Závěr

Energetický trh v České republice prochází transformačním obdobím, které bylo urychleno nedávnou energetickou krizí. Ačkoli se situace postupně stabilizuje, ceny energií pravděpodobně zůstanou nad předkrizovou úrovní i v následujících letech.

Tato situace vytváří silný ekonomický impuls pro investice do energetické efektivity, vlastní výroby energie a modernizace energetické infrastruktury. Zároveň urychluje přechod k obnovitelným zdrojům energie a dekarbonizaci ekonomiky.

Pro spotřebitele i podniky je klíčové adaptovat se na novou realitu energetického trhu prostřednictvím větší energetické soběstačnosti, efektivnějšího využívání energie a aktivnějšího přístupu k řízení energetických nákladů.

Z dlouhodobého hlediska může současná krize paradoxně přispět k vybudování odolnějšího, udržitelnějšího a bezpečnějšího energetického systému, který bude lépe připraven na budoucí výzvy. Klíčovou roli v tomto procesu budou hrát nejen velké energetické společnosti a politická rozhodnutí, ale i individuální volby a investice domácností a podniků.